Přehřátí u psů

ikona RSS Přehřátí u psů
S nastupujícím létem a se zvyšující se venkovní teplotou nastává období, kdy je potřeba dát pozor na svého psa (ale i kočku), aby se nepřehřáli.

Přehřátí neboli hypertermie je stav odlišný od horečky, avšak s podobnými příznaky. Vzniká tehdy, když je přívod tepla do organismu vyšší než jeho výdej do okolí. Dobrou modelovou situací je pes zavřený v autě na slunci.
Přehřátí je akutní život ohrožující stav, který je potřeba akutně řešit (na rozdíl od horečky).

Jak přehřátí předejít?

1. NIKDY nenechávejte psa v autě. Myslím, že reportáží v televizi už o tom bylo dost a není nutné vysvětlovat :-) Pokud je ponechání psa v autě absolutně nevyhnutelné a krátkodobé, dejte auto VŽDY do stínu a vždy nechte otevřené okýnko. Ale radím se této situaci úplně vyhnout.

2. NIKDY nechoďte se psem ven při nejvyšších denních teplotách (cca 11-14 hodin). Pokud už v tuto hodinu musíte se psem ven, omezte to na nutné minimum - vyvenčit, domů a řádně napít. Orientujte proto větší vycházky do brzkých ranních hodin nebo do pozdních večerních hodin.

3. Snažte se pro svého psa vyhledat vhodnou trasu. Není vhodné chodit po betonu, štěrku či písku, zvlášť pokud není brzké ráno a povrch už je značně rozehřátý. Asfalt by měl být úplné tabu. Snažte se najít travnatou plochu ve stínu, pod stromy. My to necítíme, ale oni jsou naboso....

4. NOSTE VODU. I když jdete ven jen na 15 minut, vezměte s sebou vodu - buď pro sebe, nebo pro vašeho psa. Pokud pes nepije z tekoucí vody a vy nechcete tahat misku, dá se voda nalít i do pytlíku na bobky, který by měl každý mít při venčení u sebe, nebo do dlaní.
Pokud ji nevyužijete pro psa, myslím, že i vám po pár minutách přijde osvěžení vhod

5. Můžete používat speciální ochlazovací podušky, chladicí vesty, ručníky, stínítka do auta při cestování, vlhky ručník, namáčení tlapek před vycházkou. Není od věci ani při plánovaném delším pobytu na slunci namazat opalovacím krémem místo za čumákem, na horní straně nosu. Nezabrání to přehřátí, ale je zde hodně citlivá kůže, která se často spálí.

Jak poznám, že je pes přehřátý?

1. Víme o situaci, která je příležitostí k přehřátí - pes v autě, dlouhá vycházka na slunci bez stínu, bez vody, psychický stres při pobytu venku (napadení jiným psem...), pozor i na nylonový náhubek, který nenechává dostatečný prostor pro otevření tlamy a regulaci teploty dechem

2. Pes ,,není ve své kůži" - nadměrně dýchá, povrchově, rychle, nechce pamlsek, nereaguje na povel, apatický, sliznice v tlamě jsou překrvené.

3. Pes má vyšší teplotu - teplotu psa NELZE odhadnout podle toho, zda má teplý či studený čumák! Je potřeba změřit teplotu. U psů se teplota měří rektálně - jako u malých dětí. Ideální je digitální teploměr s flexní špičkou, namočený v oleji nebo alespoň ve vodě pro snadnější zavedení. Můžete použít i rtuťový, ale vzhledem k délce měření to není nejvhodnější.

REKTÁLNÍ TEPLOTA U PSA JE DO 39,0 °C.
Pokud je jen malinko vyšší a nezdá se vám, že pes vykazuje známky přehřátí, můžete měření zopakovat za 10-15 minut. Mezitím podejte psovi vodu. U psů i koček se teplota zvyšuje při stresu, což samotné měření teploty může být.

4. Nezapomínejte, že pes NEMÁ potní žlázy jako lidé, reguluje teplotu pouze dechem - otevřená tlama, rychlé dýchání. Potní žlázy jsou na packách.

CO NIKDY NEDĚLAT:

1. NIKDY na psa nelijte ledovou vodu. Jediné, čeho docílíte, je to, že dojde k uzavření drobných cév na povrchu těla, které jsou právě nezbytné k termoregulaci. Krev se přesune více do jádra těla a paradoxně dojde ke zhoršení celé situace (teplá krev se nechladí na povrchu těla kvůli uzavřeným drobným cévám, koluje pouze ve velkých cévách v jádře, tudíž se jádro těla ohřívá víc).

2. NIKDY neházejte psa do vody, přestože není ledová. Náhlá změna teploty, i když rozdíl teplot není takový, jako u ledové vody, způsobí šok - jak psychický (pes neví co se děje, je mu zle a najednou je ve vodě), tak i fyzický (náhlý pokles teploty).

3. NIKDY psa neuklidňujte v náručí. Už je ohřátý dost, snažte se ho co nejméně ,,muchlat" a hladit, není mu dobře a další teplo mu akorát přitíží.

CO VŽDY UDĚLAT:
1. Snažte se situaci předcházet, ale když už se stane, snažte se ji řešit v klidu

2. Můžete zavolat svému veterinárnímu lékaři, nebo na pohotovost, pokud se to stane mimo ordinační hodiny vašeho veterinárního lékaře. Mějte proto kontakt na pohotovost vždy při sobě, není čas pak hledat na internetu nejbližší pohotovost.

3. Poskytnout první pomoc. Přehřátého psa IHNED dejte mimo přímé působení tepla - do stínu, z rozpálených ploch, z malých uzavřených přepravek...

4. Psovi můžete pomoct tím, že mu zprůchodníte dýchací cesty - sundat náhubek, obzvlášť ty, které nedovolují maximální rozevření čelistí (nylonové).

5. Chladit psa můžete následujícími způsoby:

Vlažnou vodou sprchovat celý povrch těla (kromě hlavy - jako když ho koupete). Postupně můžete vodu ochlazovat, ale nikdy by neměla být moc studená či ledová! Při této koupeli psa můžete hladit, drbat atd. Zvýší to prokrvení kůže, kde dojde k odvodu tepla díky studené vodě a neohřejete ho tím, ani když na něj saháte.

Můžete mu chladit pouze nohy - na nohách jsou jediné potní žlázy, které umožňují termoregulaci - opět vlažná voda, postupně ochlazovat, ale zase s rozumem.

Pokud máte doma mraženou zeleninu či věci z mrazáku, u kterých vám nevadí, že se rozmrazí a budete je muset zkonzumovat, můžete na psa po koupeli přiložit přes lehkou deku/tričko/prostěradlo/tenkou látku několik pytlíků mražené zeleniny a tímto ho chladit. Ledové potraviny nesmí NIKDY přijít na holou/osrstěnou kůži! Za prvé je to nepříjemné a za druhé bychom se opět dostali do problému jako s ledovou vodou - konstrikce cév na periferii, ohřátí jádra...

Dejte mu napít - vlažnou až jemně studenou vodu, opět nikdy ledovou. Nenechejte psa napít dle libosti, raději po troškách a častěji než najednou velké množství.

6. Jeďte se psem k veterináři. Pokud si netroufáte na řešení stavu doma nebo nedokážete odhadnout ani po konzultaci závažnost stavu, raději neriskujte a vyrazte. Hypertermie je akutní stav vyžadující akutní řešení!

7. Nejdůležitější je prevence!

(autorkou článku je Zuzka Tšponová)